KonMari

Uklízení

KonMari je japonská metoda uklízení, která spočívá ve zbavování se věcí. Jednoduché, že? Jde o věci nepotřebné, jejichž lesk a sláva dávno zašla nebo nebyla nikdy objevena, protože jsme je ode dne pořízení až dosud nevybalili z původního obalu. Případně, a to se také stává, jde o dary nebo věci našich dnes už dospělých dětí, jež se s nimi nedokázali rozloučit a tak našli útočiště u nás.

Tato metoda je označována také jako "magické uklízení" jehož hlavní zásadou je již zmíněné zbavování se věcí, a aby takové uklízení bylo efektivní, je třeba dvou věcí, které si musíme osvojit, a to:

• Vyhazování
• Rozhodování

Úklid bychom měli brát jako "mimořádnou událost", které se nemusíme věnovat každodenně. Úklid by nás neměl ochromit. Marie Kondo, jenž je autorkou této metody úklidu, říká: "Uklízet by se mělo pouze jednou, a to provždy."

Cíl

Než se pustíme do uklízení podle KonMari měli bychom si určit cíl. Co má být výsledkem našeho úklidu? Co chceme v životě získat? Kam se chceme posunout? Čemu se chceme věnovat? Zdá se vám zvláštní přemýšlet nad úklidem namísto toho, abychom to či ono prostě vyhodili, tam či onde setřeli prach a vysáli koberec? Nebojte se ani já takto nepřemýšlím nad úklidem. A možná právě v tom tkví to magické kouzlo uklízení, osobním úspěchu a pocitu štěstí.

Čas

Až si určíme cíl, přejdeme k času. Ano, k času, který budeme věnovat uklízení, tedy zbavování se věcí. A nebude to hned. Půl hodina nám na to opravdu stačit nebude. Počítejme spíše s tím, že jedno, dvě, tři dopoledne tímto typem úklidu strávíme, než se prokoušeme jednotlivými kategoriemi od oblečení, vybavení domácnosti jako je nábytek, úložné prostory a elektronika, přes drogerii, osobní věci, fotografie, KOMONO (předměty na jedno použití, drobnosti, suvenýry, dary -nedary), dopisy až po úřední dokumenty.

Nechat nebo vyhodit

Podle čeho vybírat, co vyhodit a co si nechat? Můžeme se věcí zbavovat podle potřebnosti, stáří, praktičnosti a dalších osobních priorit, dokud nám nedojdou důvody proč ANO a proč NE. Metoda KonMari však přichází s mnohem jednodušším způsobem výběru, a to podle toho, zda nám daná věc dělá nebo nedělá radost. Prosté, že?

Radost

K tomu, abychom se rozhodli, co nám činí radost, je třeba si věci pěkně osahat, a to jednu po druhé. Doporučuje se začít oblečením a textiliemi jako ložní povlečení, prostěradla, ručníky a další. Veškeré oblečení a textilie přeneseme na jedno místo např. obývací pokoj, kde je rozprostřeme na podlahu. Sedneme si a začneme třídit. Budeme brát postupně jeden kus oděvu a textilie do rukou a podle vnitřního pocitu radosti budeme třídit na dvě hromady/kupičky. Výjimkou je oblečení, které je poškozené (potrhané a děravé), to končí na hromádce k vyhození, i když by se dalo ještě spravit. První kupička bude tedy na ponechání a druhá na vyhození. Neměli bychom přemýšlet nad tím, že bychom to či ono ještě nosili. Kdyby ano, museli bychom si položit otázku: "Proč jsme si to dosud neoblékli?" nebo "Proč ta halenka vysela dva roky ve skříni, aniž bychom si jí všimli?" KonMari nepřipouští pocit lítosti, neboť k němu není důvod. S každou věcí na vyhození bychom se měli umět rozloučit. A pokud se přeci jen najde věc, které se neumíme a nechceme vzdát, protože k ní máme velké citové pouto či vzpomínky, můžeme si ji ponechat, ať už půjde o plyšového medvěda z dětství, dečku nebo tričko na spaní. Ovšem i přílišný sentiment nám může škodit.

Aby metoda KonMari byla účinná, je třeba naučit se věci znovu a znovu nehromadit. Nepořizovat si stále dokola věci nové, pakliže je opravdu nepotřebujeme. Rovněž jako osvojení způsobu ukládání a třídění věcí, tak abychom měli přehled a do budoucna netápali, nesháněli se po nich. Pro pořádek má každá věc v našem životě své pevně dané místo, které jí určíme.

Ať už se na metodu KonMari dívám jako žena, která pečuje o svoji domácnost nebo jako profesionál, který se úklidu věnuje více jak 18 let, nemohu se zbavit pocitu, že zde dochází ke střetu dvou světů, a to východního se západním, který je odlišný jak kulturou, tak mentalitou. Pročež nemohu KonMari přijmout s otevřenou náručí či srdečněji, jak by si jistě zasloužila. Přesto zůstávám otevřená a věřím, že některé prvky této metody, stojí nejen za zamyšlení, ale také za vyzkoušení. Jsem přesvědčená, že mohou v praxi velmi dobře fungovat a jako příklad bych uvedla techniku skládání oblečení a jeho následného ukládání, které by se mohlo ujmout nejen u mne, ale i u vás doma.

Zaujal Vás Úklid SEN?